RECENZE
Big-Beng 28/1998: Baťa & Kalábůf něžný beat - Druhý břeh (Bellatrix Records)Petr "Baťa" Kundrát a Kalábůf něžný beat, který si vypůjčil jméno šéfa rytmické skupiny rozhlasových rozcviček ve čtvrt na sedm ráno před revolucí, už mají ledacos za sebou. Pohled na společnou fotografii svědčí o tom, že jde o zkušené muzikanty, materiál na desce to jenom potvrzuje, a navíc je v textech cítit obrovská dávka pozorovacího talentušéfa kapely, jehož prožitky daly vzniknout takto poetickým pohledům na život (Znamení zvěrokruhu, Bláznivá Zuzana r.74, Jaro 89).
Nelze ale říci, že na celkově příjemně se poslouchající kolekci nenalezneme skladby, které mají tak trochu pozici výplně, tzv. vaty. Na rozdíl od jiných podobně znějících kapel (mám na mysli třeba Etc... Vladimíra Mišíka, party kolem Ivana Hlase, Garage a další) se Baťa & Kalábůf něžný beat nedokáží vyšponovat k vyrovnanému výkonu. Střed desky trochu rozplývá do neuchopitelna (Co se všechno může stát, Na co myslíš, Vedle tebe), aby se razantnější Mojí Amerikou závěr alba zase rozkomíhal k tak pozitivním vibracím, jaké bylo lze zaznamenat v úvodu. Znamení zvěrokruhu i volnější a ne tak výrazná Promarněný den definují poměrně jasně čitelný, čistý sound kapely i schopnost poslat do světa skutečně melodickou, příjemnou písničku.
Bláznivá Zuzana r.74 je dalším vrcholem alba. Tentokrát je to ale možná díky poetickému textu ze zamřížované zahrady, byť téma pobytu v blázinci již bylo zpracováno nesčetněkrát. Nemohu si pak odpustit poznámku, že Vlnící se vzduch nápadně připomíná slavné Mochomůrky od Garáže, a to nejenom saxofonovým úvodem, ale i důrazem na rytmus.
Deska Druhý břeh je pro osamělé rozervance, kteří v sobě mají kus romantického ducha a pořád ještě nezanevřeli na život. Ve své podstatě je nesmírně hořká, stejně hořká, jako život kolem. Kolem Bati.
Jaroslav Špulák
5 paciček